Kotvy
Umístění kotvy je určeno počátečním bodem, volnou délkou l, délkou kořene lk a sklonem α. Dále se zadává předpínací síla, která v kotvě působí. Počáteční bod vždy leží na povrchu terénu, síla vždy působí směrem do masivu svahu. Síla v kotvě se při výpočtu rovnováhy na bloku připočítává k nehmotnému přitížení svahu.
Pro kotvy je připraven dvojí způsob výpočtu:
- Dopočítat délky kotev - do výpočtu je zahrnut vliv všech kotev, tj. jsou uvažovány jako "nekonečně" dlouhé. Dopočítávají se nutné volné délky kotev, což jsou vzdálenosti mezi hlavou kotvy a průsečíkem přímky, na níž kotva leží, se smykovou plochou. Kořen kotvy je pak umístěn vně smykové plochy. Tento způsob se použije nejčastěji při návrhu kotev, kdy chceme, aby kotva vždy aktivně působila na zvýšení stability svahu, a zajímá nás, jaká má být její minimální volná délka.
- Výpočet se zadanými délkami kotev - do výpočtu jsou zahrnuty jen ty kotvy, jejichž konec kořene leží za smykovou plochou. Pokud smyková plocha protíná volnou délku kotvy, počítá se s plnou kotevní sílou. Pokud smyková plocha prochází kořenem kotvy, síla v kotvě se lineárně redukuje od maximální hodnoty na začátku kořene do nuly na konci kořene. Tento způsob výpočtu použijeme tehdy, jestliže posuzujeme stávající stav svahu s již existujícími kotvami. Zde se může stát, že některé kotvy jsou příliš krátké na to, aby protnuly kritickou smykovou plochu, a tím vlastně stabilitě svahu nijak nepřispívají.